čtvrtek 28. března 2013

Chilly Weekend Blanket for My Mom


Když byl náš Andrej menší, tvrdil, že každý člověk má barvu. Já jsem byla růžová a Saša černý, skoro jako všichni chlapi kolem. Ženské měly barev víc. Nevím, jakou barvou viděl mojí mámu, pro mně ale vždycky byla a bude modrá. Asi za to můžou její krásné modré oči. Když jsem se rozhodla ušít jí k narozeninám deku, o barvách jsem nemusela dlouho přemýšlet. Modrá je prostě dobrá.


Jenže není modrá jako modrá a taky, s čím takovou modrou kombinovat? Přemýšlela jsem intenzivně, které modré mám ráda a které se hodí k ní, listovala knihama a brouzdala po netu, a pak mi oko padlo na obrazy plachetnic, které jsme si předloni dovezli z Amstru a na které se hrozně ráda dívám, a o barevném ladění deky jsem měla jasno.


Plánovala jsem námořnický quilt. Uvažovala jsem o dvou třech červených detailech, lemu v barvě vyplaveného dřeva a začala hledat látky. Vybrat materiál na to, co dřímá v mé hlavě, většinou zabere hodně času. Hodně pomohlo, když jsem zjistila, že existují předstříhané sety látek, které k sobě zaručeně ladí, najít správný balíček ale taky není jen tak. Hledání pod klíčovými slovy "marine", "navy" nebo "see" nikam nevedlo, a tak jsem se na klíčová slova vykašlala a pátrala po čemkoliv ve vysněných barvách. Našla jsem tohle:


Vítězný set se jmenuje Chilly Weekend, tedy chladný víkend. Hm, název v člověku úplně neevokuje šumění moře, ale spíš praskání v krbu v nějaké zasněžené chalupě, takový obraz se ale k mojí sparťanské mamince možná hodí ještě víc. Úplně ji vidím, jak sedí v houpacím křesle zachumlaná do té mojí deky a něco si čte! 


Látky jsem vyprala a nařezala na čtverce 50 x 50. Nebudu zastírat, že ráda šiju z velkých kusů, a nejen proto, že práce rychle ubývá. Čtverec je můj oblíbený tvar a ve velkých plochách dobře vynikne krása jednotlivých látek. Quilty z malých dílků mě berou taky, to zase ne že ne, obzvlášť ty ze srubových bloků fakt žeru, riziko nevhodně zkombinovaných látek a nakonec i bloků je ale příliš velké, nemluvě o tom, že mě podobná práce frustruje, neustále ji odkládám, a pak se k ní vracím, a když ji po čase dodělám, radost z dokončeného veledíla mi kazí nepřesně přiléhající švy a mám chuť to celé rozpárat a začít znovu. Když jde o dárek, který chci mít hotový v termínu, musím vsadit na jistotu.


Pěkně jsem si pohrála s prošíváním. Nejprve jsem po obou stranách prošila všechny švy, a pak každý pruh v obou směrech projela ozdobnými stehy, které ladily s motivama na latkách. Nebyla jsem si jistá odstínem modré nitě a vyzkoušela všechny, co mám doma, nakonec vyhrála takhle bleděmodrá. Béžová se hodila rovnou. 


Lem je sešitý z pruhů z domácích zásob. Většinu českých látek, ze kterých šiju, mi pořídila právě maminka. Je mi jasné, že se do mně při nákupu snaží vcítit a vybrat to, co se bude líbit hlavně mně, ve výběru je ale patrný její rukopis. Mohla jsem použít prakticky kteroukoliv látku od ní a ke quiltu by se hodila.  Fakt jsem na ni vzpomínala s láskou.


Pod top jsem dala jednu vrstvu vatelínu, aby mu dal po prošití objem, a pod něj bavlněno-vlněnou deku. Nevěděla jsem, že takové vůbec existují a hledala jako vždycky flies, tahle ale ležela hned v prvním obchodě v barvách, které jsem potřebovala. Je teplejší, těžší a dražší než kterákoliv fliesová deka, co jsem kdy měla v ruce, celkový dojem ale zvedla. To teda jo!


Přestože jsem deku předala až měsíc a půl po narozeninách (přece jen to k sobě s mámou máme přes jeden a půl republiky a poslat takovou deku německou poštou by vyšlo pěkně draho), to znamená v druhé polovině března, venku bylo -12. Hotový chilly weekend. A kdo by v tomhle divném čtvrtém zimním měsíci nezatoužil zabalit se do deky?


A na závěr ještě jeden hnusný pohled na přední i zadní stranu - já tohle prostě neumím hezky vyfotit a počítám s tím, že sem to dočte jen málokdo :)



4 komentáře:

  1. Já teda dočetla až dokonce a musím říct, ze ta deka na zadní straně k tomu parádně ladí! A určitě je i parádně ňuchací :-)

    OdpovědětSmazat
  2. Ňuchací je super slovo.... jo jo, přesně taková je, je hroooozně ňuchací! :) S tou zadní stranou jsem měla štěstí jako nikdy, celá takhle deka byla nějaká šťastná a plynula hladce. Možná to bude tím, že byla pro tu moji maminku...

    OdpovědětSmazat
  3. Deka je krásná, určitě se mamince bude líbit. A ta zadní strana se taky moc povedla. Maminka je vždycky jen jedna a zaslouží si takovou krásu.

    OdpovědětSmazat