středa 9. září 2015

Malá, střední a velká


Můžu si stokrát říkat, že se budu soustředit na jednu věc, a stejně toho mám zase rozjetého tolik a z tolika různých soudků, že si někdy sednu a vlastně ani nevím, do čeho se mám pustit. A tak udělám něco, co nebylo vůbec v plánu, třeba ušiju tři taštičky z nádherného voskovaného plátna od Echina. U toho se pěkně useberu, všechno si promyslím a život jde dál. Šití je neuvěřitelně terapeutické, skoro jako psaní deníku! Díky Bohu, že jsem s ním začala, a díky Bohu, že je pořád co šít!


S Leuškou ve školce to jde jako po másle. Včera tam zůstala hodinu sama jako nic. Zamávala mi přes okno a šla si hrát. V roce. Když jsem se vrátila, hrozně si teda stěžovala, jak jsem si mohla dovolit ji tam nechat, ale jen co vznesla své protesty, šla si zase hrát. S Jakobem. To je takový dvouletý fešák, co jí včera půjčil auto. Dneska tam zůstala rovnou hoďky dvě, a pak vůbec nechtěla jít domů. Ani jsem nevytáhla dalekohled, jak jsem si byla jistá, že se tam má dobře.


Ale zpět k taštičkám. Ta velká, je dost velká třeba na malý laptop nebo na kosmetiku, ta střední je tak akorát na kabelkové nezbytnosti a ta malá, to je klíčenka. Jsem v pokušení si ji nechat, ale já už těch taštiček a klíčenek mám mraky a navíc bych se o ni musela přetahovat s Leou. Tím chci říct, že jsou zatím volné, takže si o ně klidně pište na bagme@bagme.net. 20. září jdu na trhy a jestli si ji neurve někdo z vás, půjde do frcu! 


Taky vás asi zajímá, co je uvnitř, žejo? Skoro jako u všeho z mého sweatshopu jsou tam puntíky. Tentokrát bílé na světle fialové:






Žádné komentáře:

Okomentovat