pátek 18. září 2015

Prej bude lepší spacáček



Když se potvrdilo, že Leuška v září nastoupí do jeslí, udělala jsem to, co udělá každá správná šitím posedlá matka - nakoupila jsem látky, abych jí něco ušila. Vrcholem mého snažení měla být přikrývka na odpolední spánek. Zpětně vůbec nechápu, proč jsem pro Leu vymyslela deku, když na osvojování principu přikrývání teprve pracujeme a zatím jsme moc daleko nepostoupili. 


Když jsem přednesla v jeslích, co pro Leu šiju na spaní, řekli mi, že prý dek mají plný sklad a ať přinesu raději spacáček. Jistě, spacáček. Je pravda, že Leuška doma ve spacáku spí a že jí v usínání na cizím místě určitě pomůže víc než deka, kterou se neumí přikrýt. Samotnou mě to nenapadlo nejspíš jenom proto, že jsem prostě chtěla zase jednou ušít deku. Někdy mi připadá, že mi látky zatemnily mozek.


Chvíli jsem dumala, že bych top deky, který čekal, až mi od Mellu přijde objednaná minky, prostě rozstříhala a udělala z něj spacák, pak mi ale zabylo líto jak práce, kterou jsem vložila do prošívání, tak toho, že ze spacáku Leuška jednou vyroste. Deka je věčná a děcka budou ráda za další materiál pro stavbu bunkrů. Takže jsem se pustila do úplně nového spacáku. Šila jsem ho dva dny. U věcí, které šiju poprvé, nad vším hrozně hloubám, a pak mi to trvá věčnost. Nicméně spacák máme. Máme ho teda doma a ve školce je ten domácí. Je s papuškama, kteří seděli ve skříni skoro 3 roky. Když jsem je kupovala, ani jsem netušila, že budeme někdy mít nějakou Leušku.



Ještě připomínám, že do dnešního večera můžete soutěžit o jednu z mých kabelek, více o soutěži najdete tady.














Žádné komentáře:

Okomentovat