úterý 17. listopadu 2015

Deka pro Leu


Už jsem tady jednou psala, že když to s někým myslím vážně, ušiju mu deku. Svou úplně první v životě jsem vyrobila před dávnými a dávnými časy svému muži, aby mu v Chicagu nemrzly nohy, a zatím poslední deku z lásky jsem ušila naší Leušce.


Ti, co sem chodí často, vědí, že původně vznikala jako přikrývka na odpolední spaní v jesličkách, která se ovšem ukázala jaksi zbytečná. Nahradil ji spacák s papouškem, který dodnes dobře slouží, a polotovar deky nějakou dobu ležel ladem. 


Jak se ale blíží konec roku, stoupá moje touha dodělat všechny nedokončené projekty a došít všechna torza, protože nový rok je nový začátek a není nic horšího, než si s sebou hned zkraje táhnout nějaké kostlivce.


A tak jsem ji došila. Je z kaufmanovských holčiček, chevronů a minky od Mellu a ze Sašovy staré košile.


Je hodně prošitá, takže pěkně pevná a vysoká, přesně jak to mám nejradši. 


A zevnitř taková ňuchňací.


Leuška ji dostane k Vánocům


spolu s peněženkou tón v tónu, ať se konečně hrabe ve svojí a neuklízí pořád v té mojí.

9 komentářů:

  1. Ta je naprosto skvělá!!! A nádherně prošitá!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky :) U toho prošívání jsem se málem otelila, abych byla upřímná, ale stálo to za to!

      Smazat
  2. Je moc krásná, líbí se mi kombinace látek a barev. Hned bych se zabalila. A ta dřina za to určitě stála ;)

    OdpovědětSmazat
  3. Je úžasná! Z prošívání by mě asi kleplo, ale stálo to za to ☺

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dík. Teď zpětně mi to ani nepřijde tak hrozný, zase bych si klidně zaprošívala....

      Smazat
  4. Děkuju. Někdy je teplá až moc, samotnou mě překvapilo, jak ten materiál krásně drží teplo.

    OdpovědětSmazat