neděle 12. února 2017

Zero Waste - sumarizace po půl roce

Začínám novoroční fotkou, kterou jsem vám tady ani neukázala, protože nebylo kdy. Chybí na ní Leuška, zdálo by se, že nás fotí, ale není to tak, fotila samospoušť, Leuška se prostě fotit nechtěla.


Tady na blogu to vypadá tak na jeden post měsíčně, takže jestli byste mě rádi ve větší frekvenci, sledujte me na instagramu, tam postuju skoro denně a většinou přihodím i pár něžných slůvek. Ne že bych najednou nezažívala nic blogově zaznamenáníhodného nebo že by mi se mi v hlavě přestaly líhnout věty, jen jaksi není kdy je zapsat. Na psaní potřebuju mít hotovo a mít aspoň třicet minut ticha a to se od té doby, co pracuju, prostě nedá zařídit. Potřebujou mě děti, hlavně ty dvě velké. Leuška bere všechno se samozřejmostí batolete, Andrej s Kikou si ale asi mysleli, že to bude jako s fesťákem, že budu měsíc makat, a pak budu zase k dispozici vždy a za všech okolností, a teď jim teprve došlo, že moje práce je napořád. Že se budou párkát v týdnu vracet do prázdného bytu. Myslím, že to nebude tak dlouho trvat a všimnou si, že prázdný byt má spoustu výhod :) 
Můj život se zrychil a rozšířil o momenty, kdy jsem sama jinde než v kuchyni nebo ve sweatshopu a to mi dělá moc dobře. Líbí se mi moje práce. Líbí se mi každý den dělat ve svém tempu nerušeně a soustředěně něco, co je druhým prospěšné. Líbí se mi, že se cestou z práce můžu někde stavit, něco si dát a pak to nemuset nechat dětem. Líbí se mi být sama za sebe, být ta paní z labu, o které nikdo nic neví. Nebýt doma ale taky znamená, že se neudělá spousta věcí. V takových momentech se říká, ó, kdyby jen měl den o pár hodin navíc, ale to je blbost, protože i kdyby je měl, určitě bych je něchtěla strávit domácími pracemi. Mně by zachránil spíš kouzelný prsten z Arabely. S tím souvisí i fakt, že nevěnuju tolik úsilí zero waste nakupování a nosím domů víc balených potravin, než bych chtěla. Někdy si říkám, že kdyby mě někdo vyfotil, jak nakupuju, celé Bag Me by šlo do kytek :) 
Pořád se nám ovšem daří stoprocentně se vyhýbat jakýmkoliv sáčkům jak na pečivo, tak na ovoce a zeleninu, a taky plastovou tašku jsme domů nedonesli víc než půl roku. Zero Waste sada je prostě super, mám teď dvě, jednu v autě a druhou v batohu. Moje druhá sada je černobílá z naší limitované edice Black and White, podařilo se nám totiž ukořistit poslední kus černobílé zeleninové látky v místní Ikee, látka už je stažená z prodeje víc než rok, ale ukecala jsem paní prodavačku, aby mi prodala neprodejný vzorek. 


Evča po mně Bag Me převzala s totálním nasazením a vyrábí ještě hezčí sady na nákup, než jsem šila já. Černobílé taštičky prodáváme jenom na Etsy, je jich málo a nějak nedávalo smysl vystavovat je i na Fleru, ale kdybyste jednu chtěli, klidně napište, ještě jich pár máme.


Co se kosmetiky týče, objednala jsem si další várku od Hanky ze Zlatobýlu, to znamená tuhé tělové máslo, mýdlo a antiperspirant. 


To je on. Vypadá trochu jako zmrzlina, žejo? Je trochu jiný, než byl v prvním balíčku, ale to se mi vlastně taky líbí, protože je vidět, že to není žádná masovka a že to prostě Hanka míchá doma stejně jako já doma šiju. I její kosmetika je kažý kus originál.


Olej na obličej není můj, ale maminčin, otestovala jsem ho o Vánocích vyfotila ho hlavně kvůli tomu flakonku, flakonků s kapátkem jsou tady ve Frankfurtu momentálně plné výlohy, takže asi nejsem jediná, kdo ujíždí na skleněných baleních. K objednávce jsem dostala jako dárek odličovací olej, který je taky boží, tyhle výrobky mi prostě fakt sedly.


S čím jsem se ale nesžila je mytí zubů bez zubní pasty a používání mýdla ve sprše. Po umytí mýdlem mám pocit, že jsem se vyprala v pračce na 90 a totálně jsem se scvrkla, takže jsem zpět u sprchového gelu. Vycházím z toho, že být na cestě k zero waste neznamená trápit se, kór u věcí, které jsou čisté blaho, což sprchování prostě je. Totéž se u mě vztahuje na mytí zubů. Pasta je pasta, jen kartáčky nově kupuju dřevěné a jsem z nich nadšená, bála jsem se, že budou plesnivět a že se rychle vychechlají, ale vydrží toho naopak mnohem víc než ty, které jsem používala předtím. Jen u nás v drogerce došly, tak doufám, že je brzy naskladní. Pokud vás zajímá mytí vlasů, shrnuju to pro Lukre, která se ptala, dole v komentářích :)
Obrovských změn došel můj kapsulový šatník, ale to je na zvláštní post, který se mi snad podaří nafotit a sepsat. Místo 3 kusů jsem dokoupila věcí rovnou 8 a letělo jich taky hodně. Podařilo se mi vyhnout se naprosto všem řetězcům, nakoupit vše v malých krámcích, které provozují jejich majitelé, a ještě stále mám ze svých nákupů radost. 
A radost mám i z toho, že jsem se po opravdu dlouhé době včera dostali na rande. Šli jsme na La La Land. Nic jsem o filmu nechtěla vědět, abych si nepřivodila zklamané očekávání, protože na to jsem specialista, a tak vám o něm taky nic neřeknu, jen to, ať si na něj taky zajdete. Má úžasnou hudbu, celý den si zpívám:


Teď si jdu sjet pár videí s Ryanem Goslingem (málem jsem zapomněla, jak jsem z něho hotová) a jdu do hajan. Dobrou noc a díky za přízeň!

2 komentáře:

  1. Mávám do Frankfurtu, ráda tě zas po měsíci čtu ;) Ten odličovací olej mě zajímá! Já mám teď doma první balení Zuii kosmetiky - zatím dobrý, třeba o tom taky napíšu :D A jak jsi dopadla s mytím vlasů? Přesedlalas na jiné mýdlo? Nebo něco úplně jiného?

    OdpovědětSmazat
  2. Na vlasy porad pouzivam sampuk od Lushe, to mi vyhovuje nejvic. Kdyz mi dosel a nemohla jsem se dostat k tomu, abych si koupila novy, koupila jsem si normalne baleny tekuty bio sampon od Lavery v deemku, ktery mi ted snad nekolik let vydrzi jako takov preklenovaci mezi dvema suchyma samponama. Mydlo, mouka ani dalsi metody nejsou nic pro me, jsem na to asi moc rychla nebo lina nebo zpovykana nebo ja vlastne ani nevim co :)

    OdpovědětSmazat